Zdraví
PSÍ INFEKCE
Psinka
Psinka je velmi nebezpečné virové onemocnění psů a norků. Infekce se
projevuje v několika formách:
Zvláště vnímavá jsou štěňata, ale onemocnět mohou také starší zvířata.
Dostavují se horečky, nechutenství, výtoky z očí a nosu, kašel, zvracení
a průjem, netečnost zvířat. Při postižení nervového aparátu vídáme
rovněž křeče a často dochází k úhynu nemocných psů. Nebezpečí psinky
spočívá také v tom, že i u úspěšně vyléčeného psa se mohou v průběhu
života objevovat komplikace (postižení zubní skloviny, tzv. psinkový chrup,
postižení kloubů, záškuby různých svalových skupin, epileptiformní záchvaty...).
Virus psinky je poměrně citlivý na vyšší teploty, avšak v zimním období
může naopak přežívat v prostředí i několik týdnů.
Parvovirus
Parvovirus (obecně nazýván jen "parva") způsobuje vysoce nakažlivé
onemocnění psů, které se projevuje zvracením a průjmy a často končí úhynem.
Parvovirus nacházíme velmi často v populaci štěňat. Nejčastějším
zdrojem viru je kontaminovaný trus, kterým se nakazí jeden pes od druhého.
Pasivně se může přenášet parvovirus rovněž kontaminovanou srstí,
tlapkami a infikovanými předměty. Potřísněné klece, boty či různé předměty,
se kterými infikovaný pes přišel do styku, mohou být rovněž zdrojem viru
pro vnímavého psa. Parvoviry jsou navíc extrémně odolné jak proti vysokým
a nízkým teplotám, tak i proti většině dezinfekčních prostředků.
Jejich přežívání v trusu se odhaduje na roky.
Upozornění!!! Pokud se v domácnosti nacházel pes s klinickými projevy
psinky a parvovirózy (nezáleží na tom, zda se vyléčil či uhynul nebo byl
utracen) je potřeba i přes důkladnou dezinfekci všech prostor a prostředí
počkat s příchodem nového štěněte alespoň půl roku, nebo si pořídit
štěně již plně očkované, s dostatečnou hladinou protilátek proti těmto
infekcím. V praxi to znamená přivést si dobře naočkované štěně starší
4 měsíců.
Koronavirus
Koronavirus je vedle parvoviru další virus, který je dnes nejčastější
příčinou virového průjmu. Může postihovat psy každého stáří, nejčastěji
se však vyskytuje u štěňat. Příznaky onemocnění jsou průjmy, zvracení,
silná žízeň, nechutenství a celková sešlost. Mohou se vyskytovat také případy,
kdy se pes nakazí oběma viry - jak parvovirem, tak koronavirem - najednou. Současná
infekce různými viry a přidruženou bakteriální mikroflórou vede často k
těžkému zánětu zažívacího traktu a k úhynům.
Infekční hepatitida psů
Infekční hepatitida psů je virové onemocnění postihující především
játra. Někdy probíhá onemocnění bez výrazných klinických příznaků (inaparentní
infekce). Může docházet k zákalům rohovky, většinou jednostranným, které
však mohou po odeznění nákazy bez následků zmizet. Pokud se dostavují
klinické příznaky onemocnění, jde o horečku, zvracení, průjem a především
o bolesti břicha v krajině za chrupavkou hrudní kosti. Mimo zánětu jater se
u chronických případů dostavuje také těžké postižení ledvin.
Infekční tracheobronchitida
Infekční tracheobronchitida (dlouho známé onemocnění pod názvem "psincový
kašel") je akutní, vysoce nakažlivé onemocnění, jehož podstatou je
infekce komplexem různých virů a bakterií. Jde především o adenoviry,
virus parainfluenzy psů, reovirus psů, mohou se přidružit také další viry
(např. virus psinky a parvovirus, příp. mykoplazmata). Jako sekundární
bakteriální mikroflóra se přidružují mnohé bakterie, které komplikují
prvotní onemocnění a zhoršují jeho klinický obraz. Z bakteriální mikroflóry
je to především Bordetella bronchiseptica, která spolu s viry navozuje těžký
průběh infekce. Jako hlavní příznak se u tohoto infekčního onemocnění
velmi výrazně projevuje silný kašel se zvracením a dávením, dostavují se
také výroky, často až hnisavé, z očí a nosu.
Borelióza psů (lymeská choroba)
Borelióza psů (lymeská choroba) je zdlouhavá bakteriální infekce, která
může navodit dlouhodobě bolestivé stavy. Hlavními příznaky jsou artritidy
s náhlým vznikem značných bolestí, dostavuje se kulhání, horečky,
nechutenství, netečnost a deprese. Těžké formy boreliózy postihují srdce,
mozek a ledviny.
Leptospiróza
Leptospiróza je bakteriální onemocnění, jehož původce - leptospiry -
nacházíme velmi často u volně žijících zvířat, která je mohou po
dlouhou dobu vylučovat a šířit tak infekci. Pes se nakazí přímo od nemocných
zvířat nebo pitím kontaminované vody. Jako hlavní příznaky lze uvést
vysoké horečky, žloutenku, krváceniny na sliznicích a krev v trusu. Některé
sérovary leptospir jsou přenosné na člověka a vysoce nakažlivé (Weilova
žloutenka).
Vzteklina
Vzteklina je jedna z nejobávanějších velmi nebezpečných nákaz zvířat.
Atakuje mozek a onemocnění končí vždy smrtí. Psi se mohou nakazit po
pokousání od vzteklého volně žijícího zvířete (např. od lišky a
jezevce). Jde o velmi nebezpečné onemocnění, poněvadž se může nakazit
nejenom řada domácích zvířat, ale i člověk - po pokousání nebo poranění
od infikovaného psa či kočky. Proto je očkování proti vzteklině u psů
starších 6 měsíců povinné a musí být každoročně obnovováno.
Jak chránit naše psy
Ochrana před infekčními chorobami je spojena jednak s obecnou péčí o
zdraví, zajištěním optimální výživy o dobré kondice zvířat, jednak
omezením styku našeho svěřence s nakaženými zvířaty. Dalším předpokladem
je však nutnost, mít své psy v imunitě proti uvedeným infekčním chorobám
a pravidelným ochranným očkováním udržovat trvale vysoké hladiny
specifických protilátek.
Pouze veterinární lékař Vám odborně poradí jaké vakcinační schéma
je pro Vašeho psa nejlepší. I zde totiž záleží na mnoha okolnostech:
stáří psa,
prostředí, ve kterém žije,
optimální době vakcinace (v jakém věku psa začít očkovat a v jakých
intervalech pokračovat),
zdravotním stavu Vašeho psa v období vakcinace,
výběru vakcíny,
provedení vlastního očkování...
Využitím a dodržováním dobrých odborných rad a služeb Vašeho veterinárního
lékaře, můžete udržovat svého svěřence v dobrém zdravotním stavu a prožít
s ním mnoho radostných chvil a spokojené soužití po mnoho let.
Psi každého stáří a každého plemene se mohou stát nosiči virů a
bakterií a tím zdrojem infekce pro vnímavá zvířata.
Zdroj
Informační letáky
z veterinární ordinace
|
|
Zpět
|